News

What's next?

1. ledna 2017 v 22:14 | Dan
Znáte ten pocit, když jdete do hospody a do jukeboxu zaplatíte předem 50 písniček a celý večer je váš? Já ano!

Včera mi volala teta, která žije přes půl zeměkoule, popřála mi všechno nejlepší do nového roku. Hodně mě mrzelo, že nebyl jsem to já, kdo se ozval jako první po dlouhý měsíce.
Nebudu se omlouvat ani zbytečně najít výmluvy na to, že jsem za loňského roku napsal jen jeden článek. Člověk občas dospěje k názoru, že nepotřebuje ve virtuálním světě nic dokazovat, žije přítomnostem a užívá si svět mimo internetu. Zažil jsem skoro dva vztahy, který skoro nikam nevedlo. V dubnu jsme s kolegyní v práci konečně odhodlali opustit naše stávající práce. Podal jsem výpověď a odešel za novou práci. Hodně jsem cestoval, zdolal pár kopce, ani jednou nespal pod širákem (což mě taky mrzelo) a zmizelo se mi ta předloňská depresivní nálada. V novém práci po prvním dvou měsíce padá jeden výpověď za druhým, po osmi měsících jsem najednou nejstarší člověk v týmu. Odešlo minimálně 9 lidí, se kterým se bavil. Nebo nevím, přestal jsem to počítat. Znáte to, lidi přichází a odchází, asi všude to bude stejný, jen si s tím musím smířit.

Momentky z cest, foceno mým thrash mobilem





Maluji stále méně a méně. Moje loňská bilance jsou tři akrylové obrazy, měl by začít s tím zase něco udělat. Mám chuť zase chodit na nějaké kurzy, ideálně na figury a akty, pokud máte nějaké doporučení, dejte mi prosím vědět. Začínám mít pocit, že v tento roce už neudělám ani rovný tah štětce.



Mám v plánu ještě letos dávat do kupy portfolio. Mám toho hodně, jen nestíhám je archivovat a třídit. Rozhodně tohle není poslední článek toto roku.


Trochu světla do nového roku Vám zajistí New Order

Life is Strange

29. prosince 2015 v 1:22 | Dan
71 hodin do nového roku. Poslouchám Edith Piaf a popíjím do půl prázdná flaška 12ti leté whisky. Přišel jsem na to, že když pijete whisky s černým čajem, tak po 6 panáku se vystřižlivíte a ráno je bez kocoviny. Aby aby byl titulek zajímavější, přiložím zde ještě můj nejnovější výtvor v práci - infografika o Star Warsu v Regionálním Deníku. Původní verze byla hlavní ilustrace 3D model Millenium Falcon, bohužel nějaká paní v redakci se stěžovala, že z toho nepozná star wars, takže Darth Vader vyhrál (ženský no..).



Co je ještě nového. O vánoc jsem koupil první epizodu Life is Strange. Po dohrání toho díla jsem nemohl skoro uvěřit, že po dlouhých letech na mě zase spadla ta herní mánie. A dalších 12eur je pryč a po dvou dnech jsem dohrál čtyři zbytek díly. Lepší adventurku jsem ještě nehrál. Hra je založena na příběhu jedné holce, co umí cestovat časem a změnit svoje rozhodnutí aby zachránil své město a kamarádce Choe. Zní to banálně, ale bude to nejlepší hra, co jsem hrál za posledních pět let (a nepřeháním to).

Zdroj: Steam

Dále jsem před měsícem dokončil videoprojekce pro Apple Muzeum. Ano, v Čechách se otevírá první Apple Muzeum a podílel jsem na prezentaci iPhonu. Jedná se o dvou minutové video prezentace (kombinace 3D animace a motion graphics o iPhonu). Video již brzy zvěřejním. Pokud jste fanoušek Applu a IT tak se tam určitě běžte se podívat. Sice jsem rád, že jsem na to mohl podílet, ale stále mi to ještě nezaplatili, takže tak.. :D hold rizika povolání jsou všude stejné.

Sehnal jsem pár nových desek, mám LPčka Sinatru, Davida Bowieho a dostal jsem Pulp Fictiona, ještě mi ale toho chybí..

Už balím svoje věci, zítra odcestuji do neznáma, ale vrátím se brzy (večer). Letos byl dobrý rok, ne až tak jak bych chtěl, ale splnilo se mi všechny přání, co mi stojí za to. Pokud se v příštím roce zůstanu stále zde na Blog.cz, nejspíš budu muset předělat web, v minulosti jsem hodně věnoval malbě a kresbě, ale rád bych psal i o jiných věcech, multimédie, videomappingu, CGI, grafice a tak.

Letos jsem se hodně změnil. Mimochodem jak poznáte, že se člověk změní? Podle hudbě!

Závěrem bych Vám jen popřál hodně zdraví do nového roku. Posílám filmové a hudební tipy, pro lepší zítřka.

Filmy:
Walter Mitty
Me, Earl and dying girl
The Party

Divná písnička: The Cure - Maybe someday

Smutná písnička - Brian Eno "Big Ship"

Veselá písnička: HAIM - Falling

Logo

8. dubna 2015 v 20:30 | Dan
Logo - Už je to dlouho co jsem dělal poslední logo. Tahle je opět jen rychlovka. Není dokončené a je třeba ještě lodalit počáteční píslo L, který se tam nějak ztrácí.




Dan.

Nový blog

21. března 2014 v 10:47 | Dan
Je čas se posunout se dál. U mě je to však je částečně. Včera jsem se rozhodl spustit nový blog, který bude jen čistě prezentovat moje tvorby. Říkejme tomu spíše radši "Portfolio" než blog. Neznamená to však, že zde končím, spíše teď budu mít dva blogy, jeden čistě pro pracovní příležitosti, druhá pro jen tak pro zábavu.


Náhled hlavička portfolio:

Portfolio 2013

14. listopadu 2013 v 12:32 | Dan
Spustil jsem nový verze portfolio. Obsahově je to dosti podobné, co jste viděli minule. Nyní jsou jen o něco přehlednější, barevnější a hlavně aktuálnější. Bohužel ISSUU (hosting na .PDF dokumenty) nechce přijmout soubory větší než 100MB, takže jsem musel vynechat některé návrhy/malby či projekty.

Odkaz ke shlédnutí je buď v menu, nebo ZDE.



Designblok 13 aneb proč tam (ne)rád chodím

14. října 2013 v 0:06 | Dan
15. ročník Designbloku - Prague Design and Fashion Week začala tohle pondělí a a dnes také skončila. O co se jedná: Designblok je festival, který každoročně představuje aktuální novinky, jak světového, tak i domácího designu, umění a módou v různých galeriích, openstudia v Praze.


Letošní Superstudio se přestěhovalo do Nákladového nádraží Žižkov. Další velký showroomem se opět stalo Openstudio Kafkův dům, Colloredo-Mansfeldský palác a další. Jako pravidelný návštěvník každoročního festivalu se nemohu zbavit jistého pocitu zklamání. Designblok má smysl, když se prezentují mladí talentovaní tvůrci a studenti z různých uměleckých škol. Když do toho mícháte i firmy zabývající se designem, které se zde presentují jen za komerčními účely, pak je něco v nepořádku.

Nákladové nádraží Žižkov

Reflex moc nemusím, ale jejich instalace aktů byla jedna z nejzajímavějších

První špatný dojem jsem získal už v Superstudio na Nákladovém nádraží Žižkově hned u vchod. Firma Samsung zde pronajímala jednu z největší místnosti a vystavovala telefony a tablety. S nadšením jsem si vyzkoušel nové chytré hodinky a přitom přemyslel nad tím, jestli by nebylo lepší, si tohle vyzkoušet v Holešovicích v Alze.


Hlouběji do dalšího patra a místnosti jsem se nestačil divit, jak je to pořád stejné. Firmy, co vloni a předloni vystavovaly, měly stejné kolekce a někdy i stejné prezentace (Brokis, MARS,...). Proto se taky často stává, že projdu celou halu a polovinu z těch věci jsem již viděl dříve nebo na jiné výstavě. Je to prostě utopická myšlenka, nechat podobné firmy prezentovat nemastné a neslané produkty z jejich katalogu každý rok.Doufám alespoň, že to někomu baví, protože mě ne.


Co mě letos opravdu potěšilo, byla geometrická zrcadlová instalace Jana Plecháče a Henry Wielsuge pro Heineken. Kdo tam byl, tak ví, o čem píšu. Celá ta abstraktní záležitost vypadá jako tmavomodrý nekonečný vesmír, kde můžete jak padat tak i vzlétnout.

VÍC TAKOVÝCH!

Heineken/ Photo.: Designmagazin.cz


Další zástavka u Nike byla taky parádní. Po těch namletých hnusných interiéru se mi opravdu zlepšilo náladu. *blik



Nejlepší židle na festivalu



Na konec si vždycky říkám, jestli mi za těch 150,-kč se studenstkou slevu stojí za to. Vidět ty skoro stejné věci, co jsem viděl už někde. Hlavně být nasraný na celý koncept designbloku a jejich přístup k uvolňování prezentaci někteřích firem. Když vidím ty středoškoláci, jak jezdí přes celou republiku, jen aby viděl ty hezky luxusný vany a hadry, chce se mi blejt. Možná se jim to fakt líbí. Mě teda ne a pokud příští rok se to nezmění tak asi tam přestanu chodit.

Kreslící sraz, Schwarzenberg, Designblok a tak.

2. října 2013 v 21:19 | Dan
Na podzimu není nic hezkýho než ta kýčovitě barevná krajina, která mimochodem v Praze paradoxně ani není, občasné nesmělé babí léto a pochopitelně...Designblok, ale nepředbíhejme.

Minulý týden už začala škola i pro vysokoškoláci. Já začínám opět jako prvák, s 0 kredity a čistý štít. Zapsal jsem dobrovolně do kurzu Aikido, začal učit japonštinu a trénovat bojové sporty. Ve škole pak přibylo předmět Intermédie, kde studenti ve zvláštním prostředí spolupracují s různé studenti z FAMU na různé intermediální projekty. Mimochodem, stojí to za to upozornit, že máme tam i 3D cave. Pro ty co to neví, 3D cave je super drahá věc, zobrazuje 3D prostory vygenerovaný z nějakého enginu. Má 5 stěn a vy stojící uprostřed s 3D brýle užíváte si virtuální prohlídka třeba po New Yorku. Všechno super realistický, dokonce funguje zde i fyzika, což je super věc pro budoucna. Budeme dělat na různé interaktivní projekty. Osobně už vím, že budu dělat na systému Arduino Uno věc tzv. TagTool. Super věc, který kombinuje ilustrace s animacemi, to vše na videopromítání. Víc o tom v budoucna, až budu mít navržený celý koncept.

Nedávno při návštěvě jedna z pražských kaváren/hospod jsem narazil na Karla. Vskutku příjemná osoba. Sice jsme moc nepokecali (já byl zhulený a on nejspíš opilý) a na konci setkání jsem nechal s ním vyfotit. Chvíli to vypadá, že usne před foťákem :-) Doufám, že tahle fotka nevypadá jako nějaká reklama osobnosti před volbami, ale snad dám jasně na jevo, jak jsem momentálně politicky naladěný.


Určitě jste už uslyšeli také o kreslícího srazu na Karlově mostě (pokud ne tak tady). Kreslící sraz pořádanej v návaznosti na nedávný události na Karlově mostě, kdy dva kreslíři bylo zakázáno kreslit (zadarmo) turistům - nejprve stálými výtvarníky a později i městkou policií. Dopadlo to tak, že město Praha se omluvili za incident a celá ta věc byla chyba na jejich straně. Díky tomu akce se vůbec netváří jako provokace, nýbrž taková malá oslava vítězství skupina umělcům. Z 83 slibované účasti nakonec dorazili mnohem méně. Mělo to svoje kouzlo. Turisti z různé země nám stáli ve velkém frontě aby potom mohli pózovat a nechat portrétovat. Počasí bylo parádně, všichni byli vysmatý. Spokojenost byla jak z naší/mé strany tak i turisti. Po třech hodinách jsme akce ukončili. Jen proto, že byla fakt kosa a vykreslili jsme většiny skicáky, fixativ byla taky pryč a všichni hladový :)
Tady je jedna fotka od Macomix.

zdroj: facebook.com/macomix

Video


Co dále? Blíží se Designblok. Pro designéři z celé republiky téměř povinná účast, pro ostatní zajímavá atrakce. Ústav průmyslový design z Fakulta Architektury ČVUT opět bude mít svůj stan v Éra Svět tak dorazte (nejlépe) všichni. Budete překvapení, jak jsme od roku lepší a lepší. Letos opět zklamaně musím říct, že nic tam neprezentuji, snad jen maximálně na monitoru v nějaké prezentace :D Furt si říkám, že jednou tam musí mít svoji produkt, jinak to nemá cenu.

Takže 7. října v Praze zdar, těšíme se na Vás.

zdroj: facebook.com/CvutPrumyslovyDesign
A [ne]tradičně jedna písnička na konci. Přeji Vám hezký zbytek podzimu :-)


Procol Harum - A whiter shade of pale

Škola

2. září 2013 v 23:42 | Dan
S příchodem nového školního roku u dětí na mě vyvolávají jisté nostalgické pocity. Může za to jedině Stephen Leacock. Humorista, který se proslavil díky různé vtipné povídky, jeho satiricky trefné narážky do lidských slabůstek a slabosti. Dovolte mi Vám dnes vyprávět příběh o profesorovi (Leacock), který byl 20 let učitelem na jedné velké škole v Kanadě, skrze jeho povídku ve sbírce "Kanadské žertíky). Nutně dodat, že kniha byla napsaná někdy na počátku 20. století, musíme si uvědomit, že zdější zvyky a chování se asi bude lišit od dnešní době.

"...Za těch deset let jsem nezískal nic na penězích a něco málo na zkušenostech; skutečně žádná jiná aktiva, leda tu a tam nějakou příjemnou vzpomínku a pár projevu vděčnosti od bývalých žáků. nebylo vlastně nic, zač by mi měli být vděční. Nedostali ode mne žádnou intelektuální výživu, jenom pár drobtů z chudě a zběžně prostřeného stolu, a všechno, co jsem jim poskytl pro jejich mravní blaho, jsem poskytoval rád a nikdy jsem to nepostrádal.

Ale školáci mají svůj způsob, jak projevovat vděčnosti. To právě na nich je hezké. Dokud je takový školák ve škole, pokládá své učitele za smíšenou kolekci tyranů a netvorů. Obírá se neurčitými plány, že si to s nimi někdy v budoucnosti vyřídí. Pamatuji se například dobře na jednoho malého chlapce z Chile, jenž v internátní škole, kde jsem učíval, schovával ve svém kufru dýku, kterou hodlal zamordovat svého učitele matematiky.

Jenže sotva školák se svou školu skoncuje a pustí se tak říkajíc do praktického života, jakýsi mlžný opar vzpomínky dodá nové barvy všemu, co nechal za sebou. Něco lahodného mu zazní ve školním zvovnění, cosi, co nikdy nezaslechl za celých šest let své školní docházky. Staré cihly školní budovy dostanou jakousi hřejivou barvu, kterou předtím nikdy nepostřehl; a v potůčku nebo v jilmech u školního hřišti objeví najednou takové kouzlo a takový melancholický stesk, že před nimi zůstane stát s uctivě skloněnou hlavou jako v tichu nějaké katedrály. Viděl jsem jednoho "veterána školní škamen", jak zírá otevřenými dveřmi do prázdné třídy a ptá se zadumaně: "Jsou tohle opravdu ty staré lavice?"...

...Když se blíží konec školy, aby zvěstoval čas svobody, proniká celou kolejí duch jakési lidskosti. Učitelé se procházejí kolem ve sportovních bundách a kouří cigarety skoro přímo na chodbách školy. Kluci pokřikují dlouhým červnovým večerem při svém kriketovém utkání. Právě v tu dobu, kdy se za tmavých zimních večerů ozývá zvonění k večernímu studiu, teď slunce ještě svítí na hřiště a kriketový zápas mezi oběma budovami koleje se dohrává mezi denním světlem a noční tmou. Učitelé - vlastně dobří chlapíci - odvolali večerní studium, aby kriketu přihlíželi. Je tam i sám ředitel. Pokuřuje ze své bryerové lulky a jeho akademická čapka se čtvercovým dýnkem mu sedí na stranu. Nová tráva na hřišti se báječně zelená a večerní vzduch báječně voní. Je předposlední den školy. Život je skutečně krásný, hlásá tenhle letní večer.

Kdyby každý den ve školním životě mohl být předposlední, nemuselo by se mu nic vytýkat."


Povídka je ve skutečně mnohem delší. Je vtipnější jako celek a nepůsobí kostrbatě jako tahle krátká ukázka. Při četbě jsem nemohl nezavzpomínat na dávné časy na základní škole ve své zemi. Dnešní děti vůbec neví, jak žije svět děti bez internetu, mp3 a cigarety. Žili jsme venku, za ranního soumraku až do večerního úsvitu jsem byli na vzduchů. Pamatuji ještě dodnes ty dlouhý letní večery, kdy jsem jezdil na kole na doučování z matematiky. Domů jsem vracel ze školy až v 22h a všechno bylo tak nádherný. Ve škole jsem nechal šikanovat od spolužačka od vedle... a to jenom kvůli tomu, že jsem jí měl rád a ona nejspíš věděla. Co mě mrzelo, že dneska už ani nevím jak se jmenuje.

Když mi bylo 9, začal jsem kreslit a byl jsem rád, že mohu svoje výtvory pověsit v obyváku. Špatně se mi ale dařilo na výtvarce. Párkrát jsem sice zúčastnil okresní soutěži v malování, ale pokaždé to dopadlo katastroficky...tak jsem odložil štětce a tužky na nějakou dobu. Před pár lety jsem měl možnost se podívat po naším škole po x letech a musím říct, že už to není jako kdysi. Staré iniciativy, které jsme při založení detektivní klub škrábali na zdi už jsou dneska vymalovány, starý tabule jsou nahrazeny modernějšími...nojo bohužel. Je toho hodně, na co vzpomínat, možná časem napíšu stejný memoáry a mizérie z studentských let. Dneska už půjdu spát, dost bylo snění.



BcA - Pokračuji dál :-)

19. července 2013 v 22:35 | Dan
Ano, čtete dobře, už i já mám BcA - Bakalář umění. Před pár týdny jsem úspěšně obhajoval bakalářské práce a dokončil třiletý studium oboru Design. Jestli se ptáte, jestli vás vysoká škola naučí něco navíc, tak ANO. Naučí vás hodně. Když jsem nastupoval do prvního ročníku, neměl jsem ani představu o tom, co můj obor obnáší. Informační kanály v té době ještě nebyli jako dnes. Dost bylo zmatku a často dělám hodně věci poprvé. Neuměl jsem jak kreslit, tak i malovat. Přemyslet jako kreativní člověk/designer či posuzovat, co je správně a špatně. V tomhle mě škola hodně postrčila dopředu. Člověk najednou kombinuje to, co mu nabízí škola, a co dokáže ve volném čase doučit či samovzdělávat... a funguje to. Dneska sice maluji a kreslím stejně mizerně jako kdysi, ale vím co dělám za chybu či v čem bych měl zdokonalovat. Pracuji ve 2D a 3D a zvládnu i plastiku (hlína, sádra, dřevo,...). Pohybuji se v oboru a příležitostně pracuji na velmi zajímavé projekty.

Samozřejmě klíče k úspěchu není škola, ale musíte nejdřívchtít. Dovolil bych si říct, že 50% znalosti stejně si naučíte z vlastní vůle doma. Škola vám jenom donutí v tom oboru zůstat a poskytuje vám zázemí. Nakonec jednoho dne stejně vyjdete ven ze školy a musíte si rozhodnout, jaké vlastnosti či schopnosti se vám bude líp hodit v životě. Mít hodně kontakty a neustále se zdokonalovat svoje techniky bylo moje priorita. Chvíli jsem měl dokonce strach, že budu tomu muset čelit již letos. Přijímačky na magisterský studium byla tvrdá a chvíli jsem propadal zoufalství, že za měsíc mířím na pracáku :-D Nakonec na mě usmála štěstí a vzali mě do Prahy, v Ústí (FUD UJEPT) jsem hned za čárou takže mě nejspíš vezmou na odvolání v září. Jsem rád za tu jistotu, že pokračuji dál a nadále dělám co mě baví. Už se těším, až za dva roky napíšu stejný článek jako dnes a budu se chlubit, že už jsem konečně i Mgr.A :-) a třeba jednou ze mě bude i akademik.

PS. stále dostávám příspěvky, který stěžují na to, jak píšu jak prase :DD Znovu tedy opakuji, že je to naprosto normální, buďte prosím vás optimistý a berte s rezervou, že prostě líp to neumím.
Dan
Litoměřice dne 19.07.2016

Portfolio/Nový design

27. února 2013 v 5:24 | Dan
A je to tu. Po 10 měsícu se blog dočkal nový design. Nejedná se o extra změny, ale jen jsem dělal nějaké drobné kosmické úpravy. Hlavní změny se týká hlavně v rozvržení rubriky.

- Nové logo
- Nové rubrikové panely
- Nový banner
- Změna písmo na Times New Roman
- Smazal jsem rubriku "Ilustrace", bylo to zbytečné když je tady "Malba" a "Kresba"
- Rubrika Design je nyní obohacen o Architekturu. V jádru to bude stále zaměřena na moje tvorby z oblasti produktového designu, interiéru a občas i nějaký architektury v exteriéru
- Nová rubrika News pro novinky ze světa Design, Architekturu a Výtvarného umění.
- A nakonec nejdůležitější rubrika:

Moje portfolio v pdf v online prohlížení. Jedná se o souhrn autorských věci od roku 2010 - 2013. Vytvořil jsem to za účelem rychlá prezentování různé projekty jak ze školy, tak i domácích prací. Dále nechal jsem tam i kontakt, pro případě, že by někdo měl zájem o spolupráci (ať už se jedná o návrhů interiéru, loga, či malování podle fotek,...) neváhejte mi kontaktovat.
 
 

Reklama