Teorie designu - část 1

24. února 2014 v 10:00 | Dan |  Design&Architecture
Pojem design v dnešní době upoutává pozornost pouze na individuální stránku tvorby a na designérovu osamocenost, přičemž vynechává další důležité činnosti jako kooperativní historicky vývojovou povahu. Aneb skrze knihu "Funkcionalismus, design, škola, trh" od Jana Michla Vám dneska povím něco málo o designu.

Slovo design, jehož kořeny jdou přes francouzštinu a italštinu do latiny, se v dnešní běžné angličtině používá ve významu záměr, plán, výtvarný, nebo technický návrh, ale také ve smyslu intrika či konspirace - což jsou přechno významy, které odkazují k jednotlivýcm osobám, původcům či inteligenci. 1 (str. 21). Ve knize je věnována dlouhá kapitola o re-designu. Poukazují na fakt, že každý designér, vynikající stejně jako průměrný či špatný, staví na práci předchozích designérů a výtvarníku, ať už jejich řešení zce přetváří něco jiného, mírně upravuje nebo pasivně přebírá.

Studenti/designéři mají vždycky představu o tom, že je nejlepší cesta vytvořit originální design. Snaží se přirozeně chránit svou uměleckou "nevinnost" před tím, co chápe jako deformující vnější vlivy. Avšak si neuvědomují, že skrze školu nevědomě přebírá a osvojuje si přístupy, metody a řešení jiných a že snaží dostat na jejich odbornou úroveň - tedy je nevyhnutelně ovlivňován a formován jinými lidmi.

Však se díváme-li na design jako na redesign, jsou okolnosti prvních nástrojů a vynálezů, včetně kola, mnohem pochopitelnější. První nástroje prostě nebyli vynalezeny - ale nalezeny. Tyto prostředky byly tehdy, tak jako dnes, nejprve nalezeny v bezprostředním okolí a následně přizpůsobeny a vylepšeny, později zhotoveny záměrně pro danou situaci a ještě mnohem později vyrobeny proto, aby byly vyměněny nebo prodány. 2 (str. 30) Vidět design jako redesign znamená vidět design v časové, historické perspektivě.

George Kubler tvrdí, že "všechno, co se teď vyrábí, je buď replika nebo varianta něčeho udělaného krátce předtím, a tak dál bez přerušení nazpět až po první ráno lidského věku." To znamená, že každá nová věc, která se objeví ve světě vyrobených předmětů, je postavena na nějakém objektu, který už existuje a že nový technologický systém vyrůstá z předchozích systémů. Problém jsou na příklad veřejnosti, kteří si obvykle pod pojmem design představuje tvorbu nových, originálních a nekompromisních objektů či prostředí. Ve skutečnosti je design častěji spíš opravářská činnost.

Otázka, proč se designéři dneska téměř vyhýbají slovo redesign, se dá odpovědět různým způsobem. Designér, co se prostřednictvím médií stane známým nebo přímo slavným, dostane jeho jméno vyšší uměleckou a tím i prodejní hodnotu. Designérovo jméno tedy má potenciální tržní hodnotu a spojitost s redesignem by snížil jeho prestižnost. Dále umělci již od renesance se snažili prosadit o to, aby se jako profese dostali z tradiční kategorie mechanických umění do kategorie umění svobodných, kam podle tehdejších zvyklostí patřily pouze intelektuální nikoliv však manuální činnosti. Proto dnešní studenti a designéři usilují o to, posunout svou profesní identitu blíže k autonomního umělce dál od faktu, že jejich práce má povahu užitkové tvorby jako řemesla = EGO.

Na závěru je nutné dodat, že dnešní designéři by měli mít nahled mezi oběma perspektivami, a to buď se pokusí redukovat design na design, nebo budou naopak klást veškerý důraz na designérovu vlastní perspektivu a hledisko redesignu přenechá historikům. Když teprve budou si schopni nechat obě perspektivy existovat v našich hlavách pokojně vedle sebe, tak lze přepokládat, že dosáhli realistického pohledu na design. (3 str. 46)

Článek je částeně odcitovaný z první kapitoly "Funkcionalismus, design, škola, trh" od Jana Michla. Zredukoval jsem jen podstatné části a důležité myšlenky, co by člověk jako designér měl vědět o redesignu. Knihu doporučuji pro lidi, co mají zájem o architektuře, designu tak i volné umění. Příště když si najdu čas, zkusím i napsat druhý stejně důležitá, ne-li důležitější část "Forma následuje obsah".

Pro lidi, co nerádi čtou, máte tady pár fotky z klauzurní výstavy zimního semestru z VŠUP, který mimochodem nedávno přejmenoval opět na Umprumky.

Nádherný kus designu


Tak naschvál, kdo v tom vidí jako já vázu Savoy?


Tady někdo kopíruje Shigeru Bana


Kobylky


//Fotky: Ondřej Chrpa
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Adri Curly M Adri Curly M | E-mail | Web | 27. února 2014 v 1:21 | Reagovat

Dík za tip na knihu!
Tiež sme sa boli s triedou pozrieť na UMPRUM... najviac nás uchvátila asi ilustrácia a grafika a odbor skla s ich lustrovým basketbalovým košom! ^^

2 Vysmátá zrzka Vysmátá zrzka | Web | 21. března 2014 v 18:34 | Reagovat

Samotnou by mě to netrklo, ale když jsi poznamenal, že jde o Savoy vázu tak ano je tam jistá podobnost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.